Thursday 9 November 2017

Welcome baby!


Vítej, Saro!

Když jsem sebe i vás udivovala tím, jak složité je se přestěhovat v rámci EU, netušila jsem, že mě čeká ještě mnohem horší boj s byrokracií. Takže musím říci, že přestěhovat se je fajn. Porodit dítě v zahraničí je ale peklo!

Kdo by se bál porodu v neznámém prostředí a v anglicko-holandském (mém případě) jazyce, toho hned vyvedu z omylu. Samotný porod byl na tom všem vlastně to nejpříjemnější. Hurá! Dítě je na světě! Ale je to Češka? Je to Holanďanka? V danou chvíli ani jedno. Co s tím?



1. Do tří dnů musíte nahlásit narození dítěte na místní radnici. Brnkačka. Jen v Holandsku nemůžete na radnici přijít jen tak. Musíte mít sjednanou schůzku. Vzhledem k tomu, že většina žen není tři dny po porodou schopná ještě tak úplně chodit (a hlavně co s dítětem), jde na radnici tatínek.

2. "Tatínku, máš rodný list?" "Nevím". Samozřejmě, že neměl. Musí se tedy na radnici znovu. V Holandsku je evidence elektronická, takže chcete-li mít fyzicky rodný list u sebe, musíte o něj extra požádat a samozřejmě ho extra zaplatit.

3. Máte rodný list, vlastně dva, protože na radnici jsou tak chytří, že vám kromě holandského rodného listu dají i mezinárodní. Jenže vy jste Češi! Takže je vám mezinárodní rodný list na prd, protože ČR nepřistoupila k nějaké dohodě z Vídně z roku 1976. "Jó kdybyste byli třeba z Polska, tak to by vám tenhle rodný list stačil" říká mi pan konzul v Haagu.

4. Na holandský rodný list je třeba zajistit apostilu. Apostilu vydává soud v Haagu. Nebydlíte v Haagu, ale nevadí, stačí ho poslat poštou a asi za 3 dny už máte rodný list ve schránce (žádné doporučené psaní nebo obálka s modrým či červeným pruhem) i s apostilou. Do týdne vám taky ve schránce přistane faktura...

5. No jo, ale rodný list je holandsky, to přece české úřady nemohou akceptovat! Je potřeba zajistit překlad do češtiny od tlumočníka jmenovaného českým i holandským soudem. I jemu lze naštěstí dokumenty poslat poštou.

6. I přes volný pohyb osob po EU musíte být schopni doložit doklady své totožnosti a děti se již do pasu rodičů neuvádí, je nutné také získat nějaké doklady pro dítě. Na něj je samozřejmě zapotřebí mít i fotografii. Tuhle fotku musím své dceři schovat a vytáhnout ji na oslavě jejich 18 narozenin nebo ji ukázat jejímu prvnímu příteli, protože na ni vypadá jako malý Kim Čong-un. Co by se taky dalo čekat od dva týdny starého miminka, po kterém je vyžadována pasová fotografie bez přítomnosti cizích předmětů, s otevřenýma očima a přímým pohledem do fotoaparátu...?

7. Zároveň domlouváte schůzku na velvyslanectví, protože se blíží volby, a to pak bude velvyslanectví dva týdny zavřené, protože všichni budou (asi) počítat hlasy. Přestože vše máte dokonale naplánované a po vyzvednutí ověřeného překladu vám plynule navazuje schůzka s konzulem, nepočítáte s tím, že pan překladatel na vás zapomene...

8. Naštěstí úředníci jsou taky lidi, takže po vyplnění zhruba 15 papírů, kde mimo jiné (za intenzivního křiku jinak velmi hodného dítěte) vypisujete, že vaše právě narozená dcera je svobodná, získáváte dočasný cestovní průkaz. Ten vás ale opravňuje pouze k cestě do ČR. Nicméně: Hurá! Konečně můžeme jet "domů". Zároveň žádáte o vystavení osvědčení o českém občanství a přidělení rodného čísla. Dle zákona je lhůta pro vyřízení 30 dní, ale už na webu zvláštní matriky v Brně vám sdělují, že zákonnou lhůtu nedodrží, protože toho mají prostě moc. Nezbývá než čekat...

Jestli si myslíte, že máte alespoň z poloviny vyhráno, bohužel. Dítě stále nemá občanství, není pojištěné, nemá nahlášený trvalý pobyt... Všechno teprve začíná! Jenže bez českého rodného listu to nejde... O tom raději až přístě, informací na jeden článek ažaž.

P.S. Tento příspěvek postrádá úvodní fotografii. Všechna má energie byla vyčerpána na získání rodného listu, který stále ještě nemám.

P.S.S Po načerpání energie (pěti měsících) byl i obrázek doplněn!

SHARE:

No comments

Post a Comment

BLOGGER TEMPLATE CREATED BY pipdig